Moje první zkušenost s kraniosakrální terapií

Moje zkušenost 🙂

Řekla jsem si, že se s vámi podělím o mou první zkušenost s kraniosakrální terapií, abyste si mohli udělat lepší obrázek.

Když jsem poprvé přišla na tuhle terapii, netušila jsem, co mě čeká.. Chtěla jsem relax, vypnout, jelikož jsem už cca rok chodila po doktorech, pořád dokola jsem u nich říkala to samé a nikdo nevěděl co se mnou. Byla jsem ze všeho unavená, vyčerpaná a vystresovaná. A právě v tuto dobu, jsem narazila „náhodou“ na kraniosakrální terapii.

Uléhala jsem na lehátko s rozporuplnými pocity. Měla jsem trošku obavu, trošku jsem se těšila, ale hlavně mi v hlavě vířilo tisíce otázek a měla jsem tam i tisíce myšlenek na mnoho věcí. Začala ke mně promlouvat terapeutka a podle „instrukcí“ jsem si začala dýchat. Postupně jsem dech prohlubovala a také jsem se snažila uvolnit. Nebylo to úplně jednoduché, tělo se mnou ze začátku nechtělo moc spolupracovat. Za chviličku jsem se ale pomalu poddávala uvolnění. Najednou jsem si uvědomovala to, že mám hrozně těžké nohy, uvědomovala jsem si své vlasy, teplo z rukou, kde mě terapeutka lehce držela. Zničehonic mi začaly brnět ruce, nohy a hodně mi brněla čelist. Tělo vědělo, co má dělat a tak jsem čelistí zahýbala. Bylo to lepší a já se mohla dál unášet do hlubin relaxace.

Potom na mě potichu promluvila znovu terapeutka. Měla jsem si lehnout na bok a tak jsem to udělala. V téhle poloze jsem se cítila taaaak dobře. Bohužel než jsem se nadála 60 minut bylo fuč a terapeutka mi oznámila, že se pomaličku můžu posadit.

Věděla jsem, že na kraniosakrální terapii půjdu znovu 🙂