Archiv autora: Renča Koutná

Moje zkušenost 🙂

Řekla jsem si, že se s vámi podělím o mou první zkušenost s kraniosakrální terapií, abyste si mohli udělat lepší obrázek.

Když jsem poprvé přišla na tuhle terapii, netušila jsem, co mě čeká.. Chtěla jsem relax, vypnout, jelikož jsem už cca rok chodila po doktorech, pořád dokola jsem u nich říkala to samé a nikdo nevěděl co se mnou. Byla jsem ze všeho unavená, vyčerpaná a vystresovaná. A právě v tuto dobu, jsem narazila „náhodou“ na kraniosakrální terapii.

Uléhala jsem na lehátko s rozporuplnými pocity. Měla jsem trošku obavu, trošku jsem se těšila, ale hlavně mi v hlavě vířilo tisíce otázek a měla jsem tam i tisíce myšlenek na mnoho věcí. Začala ke mně promlouvat terapeutka a podle „instrukcí“ jsem si začala dýchat. Postupně jsem dech prohlubovala a také jsem se snažila uvolnit. Nebylo to úplně jednoduché, tělo se mnou ze začátku nechtělo moc spolupracovat. Za chviličku jsem se ale pomalu poddávala uvolnění. Najednou jsem si uvědomovala to, že mám hrozně těžké nohy, uvědomovala jsem si své vlasy, teplo z rukou, kde mě terapeutka lehce držela. Zničehonic mi začaly brnět ruce, nohy a hodně mi brněla čelist. Tělo vědělo, co má dělat a tak jsem čelistí zahýbala. Bylo to lepší a já se mohla dál unášet do hlubin relaxace.

Potom na mě potichu promluvila znovu terapeutka. Měla jsem si lehnout na bok a tak jsem to udělala. V téhle poloze jsem se cítila taaaak dobře. Bohužel než jsem se nadála 60 minut bylo fuč a terapeutka mi oznámila, že se pomaličku můžu posadit.

Věděla jsem, že na kraniosakrální terapii půjdu znovu 🙂

Peeling – No jo, ale může být peeling obličejový a také peeling tělový. Oba jsou stejné, ale přece jiné… 💡

Peeling na obličej by měl být například z mandlového oleje, ale hlavně by měl obsahovat jemné, malé částečky – mletá káva nebo například vlašský skořápkový prášek.

Peeling na tělo může být hrubší, může obsahovat například mořskou/ himalájskou sůl nebo třtinový cukr. Je fajn když je v peelingu i více olejů – například hroznový olej a nějaký olej esenciální – který Vám vždy s něčím pomůže a také krásně voní.

Co oba peelingy mají společné? 🙂 Asi víte nebo tušíte…

Všeho moc škodí❗ 😉 Takže nedereme obličejík ani naše tělíčko až do morku kostí.

„Mini třídílný seriál o peelingu“ ✍️

Myslím tím peeling mechanický 🙂
Peeling je super na to, aby jsme se zbavili odumřelých částí pokožky. Měl by být zařazen do základní péče o naši pokožku – ALE POZOR❗Jednou týdně je dostačující, pokud se pleť mastí, můžeme si peeling dopřát jednou za pět dní, pokud má naopak tendenci se vysoušet, interval může být až třítýdenní.

Peelingů je spousta – rozděluje se na obličejový a tělový, používá se s kávou, mořskou solí, třtinovým cukrem nebo například i s drcenými mandlovými peckami. Některé peelingy mohou obsahovat i plastové mikro granule, takže pokud máme rádi přírodu, koukáme na složení peelingu a nebo si uděláme peeling domácí. 😊
V jednom z dalších příspěvků Vám ukážu jak na domácí peeling 🙂

Dobrý peeling by se o pleť měl postarat trošku komplexně. Měl by pokožku prokrvit, předcházet kožním nedokonalostem – jako černé tečky, akné, ekzém, lupénka, tudíž by měl čistit póry. A opravdu dobrý peeling by měl i pokožku zvláčnit – o to by se měly postarat přírodní oleje – takže po ošetření už by nemělo být potřeba použití dalších krémů nebo olejů.

Takže věřte, nevěřte – pokud máte být spokojeni, měla by být Vaše pokožka jemňoučká, vláčná a prokrvená ❤️

A co vy a peeling??

Když začnete u sebe

Jakmile jsem se začala snažit o miminko, řekla jsem si, že samozřejmostí bude změnit jídelníček. Takže jsem začala zkoušet různé styly stravování.

Hned ze začátku jsem vypustila mléko a snažila jsem se, co nejvíce vyhýbat bílé mouce. Musím říct, že tohle zafungovalo opravdu dobře. Bylo mi lépe. Již před tím, než jsem začínala měnit stravovací zvyklosti, jsem nejedla moc maso. A když jsem vypustila mléko, bílou mouku, tak jsem oddělala
z jídelníčku maso úplně.

Zkoušela jsem raw stravu. Ale nevydrželo mi to dlouho. Recepty jsou opravdu snadné, většinou se vše rozmixuje a smíchá dohromady. Bohužel hodně věcí se dělá z různých oříšků a to není moc levná záležitost. Spousta věcí je také třeba udělat den dopředu, aby vše ztuhlo nebo se odleželo. Neměla jsem na to asi trpělivost.. Ale čas od času si udělám nějakou raw dobrotu na snídani nebo jako dezert. Tyto dobroty jsou opravdu moc dobré a hlavně jsou i zdravé 🙂

Hledala jsem samozřejmě různé zdravé recepty na internetu. A do oka mi padla stránka Od Janiny – Cukrfree.. Super recepty, můžu vřele doporučit 🙂 Recepty nepoužívám každý den, ale jsou tam zajímavé recepty i na hlavní chody, když chcete zpestření.

Na co jsem během hledání toho „pravého jídla“ přišla

Asi nejlepší je, když sami přijdete na to, co vám vyhovuje. Je to cesta, jako každá jiná, ale když potom přijdete na to, co vám sedí, tak je to pecka.. 🙂 Před třemi roky mi bývalo neustále špatně, asi jednou týdně mě bolelo břicho a měsíc, co měsíc se mi zdálo, že to je horší a horší. Co jsem ale začala „experimentovat“ s jídelníčkem, začalo se to postupně měnit. Teď když mě bolí břicho, tak vím, že jsem snědla něco, co jsem prostě jíst neměla. Jídlo si užívám, jsem labužník.. Většinu času vydržím bez masa, ale když si tělo řekne, že by maso potřebovalo, tak si ho dám.. Mléku, bílé mouce se vyhýbám pořád, prostě mi to sedlo..

Na cestě je dobré to, že určitě musí mít někde konec

Takže obě dvě cesty se podle mě kříží – cesta k miminku, cesta za „správným jídlem“.. Přeji vám, ať to „pravé jídlo“, co nejdřív najdete. A pokud si nevíte rady, klidně se zeptejte v okolí.. Třeba někdo má stejnou zkušenost jako vy. 🙂

Aneb první pilíř otěhotnění

Ano, je to skoro klišé. Ale ano, je to pravda. Podle mě velice důležitý aspekt pro otěhotnění. Takže zdravá, vyvážená strava a také pravidelný pohyb je zapotřebí.

Nejen že se díky tomu budete cítit dobře, ale také miminku se bude chtít více přijít 🙂 Když si dáte také záležet, můžete si vylepšit psychickou kondici.

Samozřejmostí je strava, která je pestrá a má v sobě hodně vitamínů. Důležitý je vitamín E, který přispívá k lepšímu uhnízdění vajíčka a je také důležitý pro kvalitu pohlavních buněk. Tento vitamín najdeme například v másle, mléce, mase, sóje a v salátě. Také je velmi důležitý přísun zeleniny a ovoce. Stravou se budu zabývat více v různých článcích.

Ke zdravému životnímu stylu samozřejmě patří pohyb. Podle mě je důležité, aby vás bavil a aby byl přiměřený k vašemu zdravotnímu stavu. Také by měl přispět k tomu, aby jste dosáhli vytouženého cíle. V dalších článcích se k pohybu znovu vrátím.

Již od útlého věku (jak jsem si nedávno uvědomila) mě doprovází „přání“ stát se maminkou. Začalo to asi v mých 6-ti letech, kdy jsem si vyprosila panenku Šušu, která byla úplně jako miminko. Ráda jsem si hrávala na to, jak se o miminko starám. Později, když už jsem byla starší, vždy mě to táhlo k dětem, dokonce jsem se jednu dobu chtěla stát učitelkou, ale to nebylo, to co jsem opravdu chtěla. Já nechtěla být učitelka, ale maminka. I když jsem nešla cestou paní učitelky, i tak jsem na děti nezanevřela. Starala jsem se o mladší bratrance, byla jsem jako aupair v Anglii, doučovala jsem děti a byla jsem také jako vedoucí na táboře. Děti mě doprovázeli na mé cestě často.

Ale jakmile jsem vyrostla z dětských her a po pár vztazích, našla jsem konečně muže, se kterým jsem si dokázala představit, že s ním budu miminko vychovávat a jaký by byl skvělý táta, věděla jsem, že s ním by se mé „přání“ mohlo splnit. Náhoda (vesmír, osud – říkejte si tomu jak chcete) tomu chtěl a já musela vysadit antikoncepci, jelikož mi byla diagnostikovaná trombofilní mutace, při které by se antikoncepce neměla brát. Hned jsem si řekla, že je to fajn, že by jsme se pomalu mohli začít snažit o miminko. Ale ejhle, bohužel/bohudík mé tělo mi dalo hned vědět, že je něco špatně – menstruace, kterou jsem měla úplně pravidelnou díky antikoncepci, se nedostavila. Jelikož vše začalo v mých 17-ti letech právě nasazením antikoncepce – jako „lék“ na to, že jsem menstruaci nikdy neměla, mi mé tělo chtělo asi říct, abych začala něco dělat.

… Díky tomu a díky gynekoložce, která mi řekla, že budu mít nejspíš problém otěhotnět, začala moje cesta za vytouženým miminkem. Potom vše nabralo rychlost světla – vyšetření, bylinky, padání vlasů, díky tomu, že jsem neměla estrogeny, další vyšetření, ale nic – NIC SE NEDĚLO. Nikde vidu ani slechu po menstruaci ani po miminku. Asi po roce, co cyklus nenaběhl, jsem si řekla, že to zkusím jinak. Začala jsem se lépe stravovat, začala jsem více cvičit, vyzkoušela jsem další různé bylinky, pročetla jsem o otěhotnění tisíce článků a co víc, s přítelem jsme si řekli, že to necháme náhodě a pokud se zadaří, tak budeme rádi. Bohužel další měsíce plynuly a NIC. A to NIC a ta beznaděj mě pomalu ale jistě dostrkali do CARU. Tam mi samozřejmě bylo nabídnuto (bez jiných možností) umělé oplodnění. Nechtěla jsem do toho hned jít, ale hormonální léčbu jsem podstoupila, abych viděla co a jak, jestli to bude zabírat. Ale zase ejhle, nereagovala jsem vůbec dobře, měla jsem snad všechny vedlejší účinky (o tom, že mi v podstatě nebylo nic vysvětleno ani nemluvím) a tak jsem si řekla, že to takhle nechci.

V tu stejnou dobu jsem narazila na hormonální jógu, hned jsem věděla, že to je „jiná cesta“ a že by to mohlo být něco pro mě. Přihlásila jsem se na víkendový kurz a také jsem ho absolvovala. Moje cesta trvá již 3 roky, z toho 2 roky se s přítelem snažíme o miminko. Ale nyní vím, že jsem konečně na té správné cestě. Moje cesta nebude jednoduchá, vím to díky mému gynekologovi, ke kterému chodím nyní (po x-tých, které jsem vyměnila). Vše mi vždy naštěstí vysvětlí, se samozřejmostí se mě vždy zeptá, jestli nemám nějaké otázky. Ale i když to bude ještě trnitá a dlouhá cesta, já se nevzdám, protože mám podporu mého milujícího muže, pravidelně cvičím jógu (přes měsíc), která zázrakem funguje (dělá v těle pořádek s hormonama). A chci krůček po krůčku tuto cestu zdolávat a věřit, že se jednou dočkám.. NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ

Ale proč to celé píšu? Protože kvůli těmto mým zkušenostem se zrodil nápad na centrum. Také chci pomáhat přijít na svět miminkům, které se „někde zasekli“. Chci nabídnout ženám (párům) jinou cestu. Proč by nemohla mít žena nějakou jinou možnost, ať už jde o podpůrné metody nebo třeba o přístup? Proč by přístup okolí nemohl být ohleduplnější a lidštější? Kde je nějaká podpora při tomto zátěžovém období? Musí opravdu zdraví pár podstoupit umělé oplodnění? PROČ? Jednoduchá otázka, těžká odpověď. Ale na tyto a další otázky bych chtěla (ne)plodným ženám a párům pomoci „odpovědět“.